Vyhledávání na skoky.net:
Dnes je 04.12.2020 - 08:53:01
Předsezonní rozhovor s Františkem Vaculíkem
18.11.2020 - 19:43 - týmy - Jan Štěrba


Český skok před letošní sezonou již podruhé v rámci několika měsíců změnil trenéra. Novým koučem reprezentace se stal někdejší reprezentant František Vaculík, se kterým jsme před sezonou pořídili vydatný rozhovor.


Pokud se nepletu, tak aktivní kariéru jste ukončil v roce 2007 v poměrně mladém věku. Co bylo příčinou, a čím jste se zabýval od té doby?
Hlavním důvodem bylo to, že jsem neměl ty výsledky, které jsem chtěl mít, a to mě trošičku psychicky deptalo. Sportu obětoval všechno, abych patřil mezi ty nejlepší, což se nepovedlo, a usoudil jsem, že bude nejlepší skončit.

Pak jsem se hned začal věnovat trenéřině. Dva roky jsem trénoval s Richardem Schallertem u reprezentace. Potom jsem byl sedm let ve Ski klubu Harrachov jako trenér dětí a dorostu a pak jsem od roku 2016 začal trénovat v Německu v klubu Breitenberg a ještě jsem občas jezdil v Německu s B nebo C týmem. Po příchodu z Německa jsem se věnoval šéftrenérství jako šéftrenér mládeže pro skok na lyžích a tento rok jsem se stal hlavním trenérem reprezentace.


Jak byste srovnal stav českého skoku v roce 2007, kdy jste končil, s tím nynějším?
Ani tehdy to nebylo jednoduché. Co bylo lepší, že těch kluků bylo víc, byl A tým, byl B tým. Kluci se mezi sebou tak nějak prali o to, být v áčku. Dneska těch kluků máme vlastně šest a pak je velká díra, junioři se teď trošičku hledají a není tady tlak od těch mladých. Škoda, že množství nám chybí, ale musím říct, že kvalita u kluků jako je Koudelka nebo Polášek tady je a je potřeba do závodu umět udělat ty dobré skoky, které ukazují v trénincích.


Problémy s mládeží jste zmínil – zdá se, že začínají vznikat v juniorském věku, čím byste řekl, že to je?
Roli hraje množství jako celek, také myslím, že děti se tolik nehýbou, ke skoku na lyžích nepřicházejí jak dřív. Proč tomu tak je, to nevím. Možná, že jsou pro rodiče a děti zajímavější. Ale i ty děti nejsou možná až tak pohyblivé nebo všestranné jako kdysi bývaly. Dnes je to spíš odvézt dítě na trénink, něco udělat, pak se zase sedá do auta a jede se zpátky domů. Kdysi to bylo takové, že dítě na ten trénink přišlo i odešlo samo, cestou pak třeba hráli fotbal, celkově mělo dítě podle mého více pohybu, než má dneska.


Dobře, ale od dorosteneckého věku se začínají zhoršovat i ti dříve úspěšní…
Ono je potřeba umět reagovat na věci, které jdou ze světa. Na ty my většinou reagujeme pozdě, protože když přijde nějaký moderní systém, tak to tady okoukáme vždycky o něco později, než je potřeba. Pak také naše areály, i když se sice dávají do kupy, ale většinou jsou takové provizorní opravy. Profil jako takový se nezmění.

Profily ve světě jsou dneska jiné, to hraje taky velkou roli. Myslím, že by bylo dobré mít v dobré kondici alespoň Harrachov, nebo Frenštát, který už má taky nějaký projekt na modernizaci můstků. Modernější můstky by nám prospěly, jde hlavně o to, že radiusy, nájezdy u nás jsou prudké a ostré, hrany jsou krátké. S tím je pak těžké jít do světa, kde jsou můstky hodně mírné, pro skokana je to pak úplně jiný pocit.


Vedla se debata o tom, jestli v ČR jít vlastní cestou tréninkového systému, nebo kopírovat zahraničí, jaký je váš pohled na věc?
Už Richard Schallert v roce 2006 sem přitáhl takovou tu rakouskou cestu, která důvěru u nás ve velkém nepřinesla, byli jsme dlouho zvyklí na něco jiného. Vše se tam dělá spíš vertikálně, my jsme byli zvyklí dělat takovou tu českou šipku, víc do dálky. To, co přinesl Richie, bylo víc směrem nahoru. Myslím, že naše společnost pořád bojuje s tím, jak vlastně skákat. Proto možná i děti, které přechází do juniorského věku, mají problém, protože si myslím, že naše děti skáčou jako celek dopředu a ve světě už se takhle neskáče.


Bude teď tedy vaším cílem tento systém sjednotit?
Samozřejmě, bylo by to hezký. Ale nejde to tak rychle, je taky potřeba, aby tomu trenéři dětí začali věřit, aby věděli, proč a jak se to dělá. Myslím, že to tam ještě úplně není, ale věřím, že když se to postupně bude komunikovat, a když pak hlavně přijdou i výsledky, tak by tomu i ta česká skokanská škola mohla začít důvěřovat a pohnout se z místa.


Pod sebou máte převážně šest skokanů, jak byste jejich současný stav krátce okomentoval?
Začnu Romanem, to je zkušený skokan. V letní sezoně měl sice dvě nepříjemná zranění, kdy musel přerušit přípravu, ale teď už je zase zpátky a trénuje, věřím, že je natolik zkušený, že se do zimy dokáže připravit a věříme, že se připojí v Engelbergu.

Když vezmu Česťu Kožíška a Viktora Poláška, ti když by stabilně bodovali, tak by to bylo super. Teď jsme samozřejmě trošku v očekávání, protože závodů v létě moc nebylo, jen ve Wisle, kde kluci úplně špatně neskákali. Zima je ale vždy jiná, takže jsme v očekávání a uvidíme, jak se vydaří start. Nebudeme určitě tlačit na pilu, uvidíme, jak se to pak všechno vyvrbí. Samozřejmě v tuto chvíli věřím, že mohou bodovat.

Filip Sakala poslední měsíc neskákal špatně, ještě bude potřeba shodit jedno dvě kila, aby se dostal na svoji závodní váhu. On ještě žádné body do SP nemá, ale věřím, že by je letos mohl udělat, když mu vyjde závod.

U Vojty Štursy to bylo trošičku záludné, na posledním soustředění měl zdravotní problémy. Uvidíme, jak přijde do Wisly připraven, protože poslední týden nenatrénoval to, co bychom potřebovali, takže možná ten start ve Wisle. Před sezonou na tom byl dobře, jeho forma šla postupně nahoru. Vojta měl v posledních letech starty malinko pomalejší, u něj bude důležité, aby se udržel v pohodě v hlavě, ale i u něj věřím, že když předvede ty svoje lepší skoky, tak to budou jasné postupy do závodu, a i u něj by bylo hezké bodování.


Je někdo kromě této pětky, kdo může pomýšlet aspoň na body v Kontinentálním poháru?
Tam už je pak vlastně jenom Franta Holík (smích). U něj jsme se dohodli, že začne Kontinentálním pohárem, ale je otázka, jestli teď nějaký bude. Aspoň se bude mít čas připravit na sněhu, protože do této chvíle jsme trénovali jen na ledové stopě. U Franty je to taky dost na houpačce, uvidíme, jak mu bude fungovat hlava, ale v sezoně se lepšil, jeho problémy se symetrií se stabilizovaly, takže tam to už bude hlavně o udržení nájezdového postavení a předvádění svých skoků.


Letošní sezona bude určitě v mnohém jiná, jaký je český plán startů v úvodu?
Zatím jsme dohodnutí, že až po Planici pojede tahle čtyřka (Polášek, Kožíšek, Štursa, Sakala, pozn. red.). Po Wisle se vrátíme, budeme dva dny doma a letíme chartery do Kuusama, pak hned do Tagilu a do Planice. Pro nás je pozitivní, že v Rusku budeme moct v týdnu trénovat na K-90 i K-120. Pak se ještě neví, jak se pojede do Švýcarska, protože teď do Švýcarska jako Češi vůbec nemůžeme, takže to je ještě s otazníky.


Víte něco o možnosti zimního tréninku v ČR?
Mám informace, že by měl být Harrachov K-90, už je hotové bednění.


Jaké jsou vaše cíle pro zimu?
Hlavně, aby všichni kluci zůstali zdraví. Naše hlavní cíle jsou MS v Planici, Turné a MS v Oberstdorfu, to jsou naše tři hlavní cíle. Důležité budou ale i jednotlivé světové poháry, když se klukům podaří dobře závodit a skákat do druhých kol, tak to bude fajn.


Foto: František Vaculík (zdroj: skijumping.pl)

Jan Štěrba




Komentáře ke zprávě: