
Dostal dárky a usměvavě pózoval po boku svazového bosse Leoše Škody. Kouč české reprezentace Richard Schallert měl díky výsledkům Romana Koudelky na hodnotící valné hromadě důvod k úsměvu, ale pokud se podíval na zbytek týmu, tak musel razantně změnit výraz tváře. Schallertovo setrvání u českého týmu je zřejmé, ale v určitých ohledech budí pochybnosti. Co hovoří v jeho prospěch a co v jeho neprospěch?
PRO setrvání 1. Fungující spojení s KoudelkouZa pětiletého působení Davida Jiroutka u českého týmu jsme se dočkali pouze dvou výher v závodech Světového poháru, v obou případech v podání Jana Matury. Nyní vystoupal na nejvyšší stupínek Roman Koudelka hned čtyřikrát v jedné sezoně. Celkově vzato se Koudelka svými výsledky zatím nejvíce přiblížil tažení Jakuba Jandy v sezoně 2005/2006. Sám Koudelka vedle své psycholožky přičítá lví podíl na svém úspěchu rakouskému trenérovi.
2. Koncepční práceKdyž Richard Schallert v roce 2009 končil u českého týmu, tak byl vůbec prvním trenérem v historii, co dostal u reprezentace ČR větší prostor než dva roky. Do té doby se to střídalo jako na běžícím páse a o nějaké koncepční práci nemohla být řeč. Až David Jiroutek při svém druhém angažmá u českého týmu dostal větší prostor, celých pět let, a přineslo to ovoce.
3. Rakouská školaRakousko má Heinze Kuttina, Norsko Alexandra Stöckla a Německo Wernera Schustera. Rakouští trenéři u třech největších velmocí potvrzují, jaký je v dnešní době trend. A i samotní čeští skokani si pochvalovali, že poznali něco z rakouského know-how. V neposlední řadě to přínáší i výhodu v oblasti materiálu, kde si Roman Koudelka pochvaluje zlepšenou spolupráci s rakouskou firmou Fischer.
4. Omezené možnostiI když si kvůli svému vzhledu vysloužil Schallert přezdívku Gandalf, tak čarovnou moc nemá. Těžko čekat, že by on nebo někdo jiný rázem vytvořil tým, který se bude prát o stupně vítězů v závodech družstev a který bude mít pravidelně čtyři závodníky na bodech. Rozhodně ne v prostředí, kde není na rozdíl od Rumunska a Ukrajiny v zimě národní šampionát, kde se skáče méně mezinárodních závodů než na Slovensku a kde se ruší závody Světového poháru pro nedostatek financí.
5. Integrace juniorůČtyři junioři dostali v letošní sezoně šanci nakouknout do Světového poháru, jeden se dokonce podíval na Mistrovství světa. Zařazení Viktora Poláška, Františka Holíka, Vojtěcha Štursy a Filipa Sakaly do nominace je jistě pozitivní signál, i když je fakt, že určitou roli sehrála i špatná forma zkušených skokanů. Integraci mladých skokanů do áčka nahrává i dobrý vztah Schallerta s koučem juniorů Jakubem Jiroutkem.
PROTI setrvání 1. Zhoršení výsledků u členů áčkaOdmysleme si Romana Koudelku. Co vidíme? 12 závodů, kde nikdo ze zbylých reprezentantů nebodoval. Ztrátu dvou placených míst ve Světovém poháru a reálnou možnost ztráty dalšího, s čímž by už souviselo i zmenšení kvóty na tři skokany. Oproti loňské sezoně jsme mohli sledovat zhoršení u Jana Matury, Jakuba Jandy, Lukáše Hlavy, Antonína Hájka a Čestmíra Kožíška.
2. Chybějící sebereflexe„Myslím, že jsem neudělal žádnou velkou chybu,“ loučil se Richard Schallert po svém prvním působení u českého týmu. V podobném duchu pokračovala i letošní sezona, kdy často pomohla soupeřům kombinéza, našim uškodil vítr nebo byl prostě špatný den a to pak rakouský kouč jen poznamenal:
„Zítra je taky den.“ Čeští fanoušci by trochu větší sebereflexi jistě uvítali.
3. Koudelka, Koudelka, KoudelkaRoman si zaslouží pochvalu, Roman má formu, Roman měl smůlu, Roman pracuje poctivě. A co Jakub, Jan, Lukáš, Antonín, Martin? Koudelka sice nad všemi vyčníval a logicky na něj byla upřena větší mediální pozornost, ale někdy to vypadalo tak, jako bychom byli v Bulharsku, kde mají jednoho skokana. Nabízí se srovnání s biatlonovým týmem žen, kde byla pro kouče Šikolu jen Vítková a ostatní byly upozaděné. Zřejmě to byl jeden z důvodů k jeho pozdějšímu odvolání.
4. Absence úspěchůCo by mělo u českých fanoušků kromě úspěchů Romana Koudelky budit pocit jistoty, že je reprezentace ve správných rukou? Při svém prvním působení u českého týmu asistoval Richard Schallert u pádu Jakuba Jandy na absolutní dno a Vasja Bajc svému bývalému svěřenci radil, ať vůbec nemluví s novým trenérem o technice. Na své poměry solidní výsledky v české reprezentanci předváděl snad jen Martin Cikl. Jako hlavní trenér pak Schallert působil už jen v Rusku, ale ani tam se neprosadil a po roce skončil.
5. Olympijský cyklus je ještě na začátkuPokud by se svěřencům Richarda Schallerta příliš nedařilo ani v další sezoně, mohlo by to ovlivnit druhou polovinu olympijského cyklu. Příští sezona je bez výraznějšího vrcholu, ale po ní následuje Mistrovství světa v Lahti a Olympijské hry v Pchjongčchangu, kdy už by na změnu trenéra mohlo být pozdě.
Foto: Richard Schallert (autor: Michaela Vondrášková)