Vyhledávání na skoky.net:
Dnes je 19.01.2017 - 07:25:35
MPZLD - Skokanské můstky
6.3.2006 - 17:51 - pravidla - Lenka


Dnešní část pravidelné rubriky, ve které se věnujeme pravidlům skoků na lyžích, se budeme zabývat tím nejdůležitějším - a to samotnými skokanskými můstky, pravidly pro výstavbu, homologizaci, atd.

MEZINÁRODNÍ PRAVIDLA ZÁVODŮ LYŽAŘSKÝCH DISCIPLÍN (MPZLD)
SVAZEK III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
SKOKY NA LYŽÍCH
LETY NA LYŽÍCH


410 Skokanské můstky

411 Normy pro výstavbu skokanských můstků

411.1 Geometrické prvky skokanského můstku (viz nákres)
Nájezd:
e délka nájezdu od nejvyššího místa až k začátku stolu můstku
es oblast startovního místa
t délka stolu můstku
γ(gama) sklon přímé části nájezdu
α(alfa) sklon stolu můstku
r1 poloměr přechodového oblouku z nájezdu ke stolu můstku
Profil doskočiště:
T hrana stolu můstku
s výška stolu můstku
P začátek doskokové oblasti
K konstrukční bod
L konec doskokové oblasti
U konec přechodového oblouku k výjezdu
w měřená velikost můstku jako vzdálenost mezi hranou stolu a konstrukčním bodem můstku K
h rozdíl výšek mezi hranou stolu a K
n horizontální vzdálenost mezi hranou stolu a K
h P rozdíl výšek mezi hranou stolu a P
n P horizontální vzdálenost mezi hranou stolu a P
Z U rozdíl výšek mezi hranou stolu a nejnižším bodem kruhu r2
I1 délka oblouku P-K
I2 délka oblouku K-L
I3 délka oblouku doskokové oblasti P-L
a délka výjezdu
βo sklon tečny profilu výstupku na patě stolu můstku
βP sklon tečny v bodě P
β sklon tečny v bodě K
βL sklon tečny v bodě L
rL poloměr doskokové oblasti
r2 poloměr oblouku z L do U
b1 připravená šířka nájezdu
b2 šířka výstupku na patě stolu můstku
bk šířka u bodu K
bA šířka na konci přechodového oblouku k výjezdu
Věž rozhodčích:
d horizontální vzdálenost mezi hranou stolu můstku a středem nejnižší kabiny rozhodčích
q horizontální vzdálenost mezi průčelím věže rozhodčích a osou můstku
f nejvyšší vzdálenost mezi hranou stolu můstku a podlahou nejnižší kabiny rozhodčích

Profil můstku - nákres:
obrazek mustku

411.2 Rozdělení můstků
Velikost můstku se popisuje podle vzdálenosti K-bodu (délka w). Platí následující dělení:

malé můstky w od 20 m do 45 m
střední můstky w od 46 m do 74 m
normální můstky w od 75 m do 99 m
velké můstky w od 100 m do 120 m
letecké můstky w od 170 m

Velké můstky s ZU nad 88 m nejsou schváleny FIS. Při nových výstavbách můstku má být zvolen pro w násobek 5 metrů. Pokud je v jednom místě vystavěn normální a velký můstek, musí rozdíl jejich w činit minimálně 25 metrů.

411.3 Popis podélného profilu (viz nákres)
Skokanská komise vydává ukazatele a vzorce pro geometrické elementy skokanského můstku. Jsou k dostání u Mezinárodního lyžařského svazu FIS, CH-3653 Oberhofen.

411.3.1 Nájezd
Nájezd sestává z jedné, pokud možno přímě modelované části se sklonem g, navazujícího přechodového oblouku s poloměrem r1 a přímo navazujícím stolem můstku délky t a sklonu a. Startovní místa jsou umístěna na délce es.

411.3.2 Profil doskočiště
Profil doskočiště se skládá z úseků přístavku můstku, doskokové oblasti, přechodu a výjezdu.

411.3.2.1 Přístavek můstku začíná u paty stolu můstku za dodržení výšky stolu s, se sklonem tangenty b0 a končí v bodě P se sklonem tangenty bp. Profil přístavku má zajistit při krátkých skocích dobré podmínky doskoku a současně při dlouhých letech optimální letovou výšku.

411.3.2.2 Doskoková oblast od P do L je kruhovitá s poloměrem rL. Začíná v bodě P se sklonem tangenty bp. V bodě K a L jsou sklony tangent b a bL.

411.3.2.3 Přechod z doskokové oblasti do výjezdové roviny může být kruhový, nebo klothoidový.

411.3.2.4 Výjezd má zajistit bezpečné zbrzdění jízdy až do klidového stavu. V příčném řezu má být vodorovný, kdežto v podélném profilu jsou přípustné sklony a oblouky (dolíky).

411.4 Soubor nejdůležitějších požadavků, které musí připravený můstek splňovat:
V následujících vztazích jsou rychlosti dosazovány v m/s (=km/h:3.6) a délky v m.
t = 0.25 vo (směrná hodnota)
s = 0.025 w (směrná hodnota)
Minimální šířky připravených částí můstku
Nájezd:
b1 = 1.5 m pro w < 30 m
b1 = 1.0 m + w/60 pro 30 m < w < 74 m
b1 = 2.25 m pro 75 m < w < 99 m
b1 = 2.5 m pro w > 100 m
Doskok a výjezd:
b2 = 0.06 w, s min. 3 m
bk = 0.20 w, s min. 6 m
bA = 0.22 w, s min. 6.5 m

411.5 Konstrukční požadavky na můstek, maximálně sloužící zajištění závodu a bezpečnosti.

411.5.1 Nájezd
Na nájezdu získává skokan rychlost nezbytnou pro odraz z můstku. Volba startovního místa se řídí vlastnostmi nájezdové stopy. Startovní místa v oblasti es jsou uspořádána ve stejných odstupech, přičemž rozdíl výšek mezi dvěma startovními místy nesmí být vyšší, než 0.6 m. Jsou očíslována postupně od čísla 1 na nejnižším startovním místě. Boční ohraničení sněhových opěr zajišťují podpory, které při přípravě nájezdu umožňují dodržení předepsaného profilu. Mimo to musí být jedna minimálně 50 cm vysoká boční opěra namontována jako svodidlo přibližně od počátku přechodového oblouku až minimálně k 1m před hranou stolu.
Světlá šířka mezi svodidly nemá být větší než 25 cm a než šířka b1. Uvnitř těchto bočních zábran nesmí být žádné vyčnívající nástavby. Začátek tohoto bočního ohraničení nájezdu musí čnít buď trychtýřovitě směrem ven, nebo horní hranou běžet vodorovně s nájezdovou stopou.

411.5.2 Doskočiště
Doskočiště musí být od paty stolu upraveno sněhem na předepsanou šířku. Vyčnívající zábrany jsou v připravené oblasti nepřístupné a pohyblivé přístroje se musí před použitím můstku odtáhnout. Boční ohraničení má vyčnívat minimálně 70 cm nad sněhovou plochu a být zabudováno stabilně, aby plnilo funkci svodidel pro skokany, co upadnou, nebo pro odepnuté lyže. Tato svodidla musí zasahovat minimálně 0,5w až do středu přechodového oblouku. Na nich mají být vyznačeny profilové výšky sněhu a značky délek. Horní okraj svodidel musí ubíhat souběžně s profilem můstku. Na vnitřní straně svodidel nesmí překážet žádné výstupky, které představují zdroj nebezpečí pro skokany.

411.5.3 Věž rozhodčích
Pět kabin pro rozhodčí skoku má být od sebe odděleno pevnými zdmi, s nejmenší velikostí 0.8 m šířky a 1.2 m hloubky. Uspořádány mají být stupňovitě podle dráhy letu směrem vzhůru ke stolu můstku.
Rozdíl výšek mezi hrazením a podlahou kabiny má být 1m. Kabiny musí být zkonstruovány tak, aby rozhodčí nemohl vidět známkování svého kolegy. Kabiny a prostor pro ředitele závodu oddělit tak, že je vyloučeno vzájemné rušení během závodu. V případě můstků se společným výjezdem se nemusí stavět druhá věž rozhodčích, pokud rozdíl výšek mezi oběma K body není větší než 3 m. Věž se musí vystavět na straně menšího můstku. Výška a poloha kabin se určuje podle vyššího můstku, přičemž ale nesmí být přestoupen minimální odstup od malého můstku.

411.5.4 Trenérská tribuna
Pro můstky, na kterých se konají mezinárodní závody, je nutné vystavět náležité místo, které musí zajistit 20 trenérům dobrý výhled na první letovou fázi.

411.5.5 Na můstcích, na kterých se konají závody ZOH a LMS, musí být skokanům k dispozici mechanická pomoc k výstupu na můstek.

411.5.6 Při ZOH, LMS, MSLL, JMS a SP závodech musí být u nájezdu zřízena místnost, nebo stan k zahřátí, pro cca. 20 osob.

412 Můstky s umělou hmotou
Subkomise pro skokanské můstky vydává závazné předpisy pro stavbu můstků s umělou hmotou, zvláště pro odpovídající povrchy a instalaci obkladů, stejně jako nároky na vedlejší konstrukce nájezdu, doskočiště a výjezdu. Tyto předpisy jsou stále přizpůsobovány nejnovějšímu stavu techniky a mohou být schváleny předsedou subkomise pro skokanské můstky. Obsahují také údaje o plánech a podkladech, které jsou navrženy pro homologizaci můstků s umělou hmotou.

413 Letecké můstky
Pro letecké můstky platí zvláštní ustanovení. Nová výstavba, nebo přestavba stávajícího leteckého můstku se smí uskutečnit jen na základě plánů, které byly přijaty FIS a u kterých jsou dodržena tyto limity:
- h:n minimálně 0.60 pro w vyšší než 170 m;
- projektovaná „vzletová“ rychlost nejvýš 29 m/s;
- rozdíl výšek hrany stolu a nejnižšího bodu přechodového oblouku od K bodu k nájezdové rovině (horizontální) ne větší než 130 m.
- šířka doskočiště v bodě K nejméně bK=0.18w;

414 Schvalování můstků
Závody vypsané v termínovém kalendáři FIS se smějí konat jen na takových můstcích, které byly homologizovány FIS a vlastní příslušný certifikát. Subkomise pro skokanské můstky vystavuje tyto certifikáty pro normální, velké a letecké můstky. Malé a střední můstky jsou schvalovány z vlastní kompetence národních lyžařských svazů, a to v případě, pokud na nich budou probíhat závody s mezinárodní účastí.
Národními svazy přijaté zamítací předpisy mohou zmírnit udělenou výjimkou homologizační předpisy FIS. Příslušné normy platí pro můstky, které byly při schvalování FIS po 1. lednu 2001 zařazeny jako nově vystavěné, nebo přestavěné. Certifikáty můstků, které byly vydány FIS před 1. lednem 2001 na základě tehdejších stavebních norem, jsou nadále platné.

414.1 Výstavba a přestavba skokanských můstků

414.1.1 Před začátkem stavby musí vlastník můstku podat přes svůj národní svaz ke schválení k předsedovi subkomise pro skokanské můstky plány pro plánovanou výstavbu nebo přestavbu (kresby profilu a půdorysu v měřítku 1:500) ve trojím provedení. Při nové výstavbě se přikládá meteorologický posudek uznávaného státního institutu pro zvolené místo stavby a to ohledně sněhových a povětrnostních podmínek. Na plánovaném místě, kde bude můstek stát, se provedou přesná měření větru, a to v oblasti předpokládané hrany stolu a nástavby můstku. Měření větru se musí pravidelně od začátku prosince do konce března každodenně zanášet do protokolu. Měření musí vyvodit výsledek o směru větru a rychlosti v m/s. Nové skokanské můstky musí být v základu vystavěny tak, aby splňovaly požadavky na ochranu přírody a životního prostředí.

414.1.2 Předseda subkomise pro skokanské můstky může ze své kompetence povolit stavbu můstku, pokud je meteorologický posudek pozitivní a plány plně odpovídají normám pro stavbu skokanských můstků (viz čl. Art. 411). Na další schůzi subkomise pro skokanské můstky musí komisi informovat na základě obdržených plánů o uděleném povolení pro stavbu můstku.

414.1.3 Při odchylkách od norem FIS pro stavbu můstků se rozhodnutí o povolení stavby subkomisí pro stavbu můstku (čl. 411) může učinit na řádné schůzi. Subkomise pro stavbu můstků může přijmout odchylky od FIS norem pro stavbu můstků, pokud pro ně existují řádné důvody a zůstane zajištěna bezpečnost skokanů, stejně jako bezchybné sportovní a technické provedení skoků.

414.2 Homologizace (ověření shodnosti s regulemi) skokanských můstků

414.2.1 Návrh na homologizaci skokanského můstku po výstavbě nebo přestavbě nebo po provedení korektur profilu podávají národní lyžařské svazy k předsedovi subkomise pro skokanské můstky společně s trojím vyhotovením kreseb profilu a půdorysu příslušného můstku v měřítku 1:500. Na výkresech musí být potvrzena státně uznávanou geodetickou kanceláří nebo nějakým státním orgánem pravost listin.

414.2.2 Můstky s umělou hmotou, na kterých se konají mezinárodní závody, musí mít kromě certifikátu o profilu také doplňující certifikát o použitém umělém materiálu obložení. K tomu musí být majitelem doloženo vlastnictví zařízení. Předseda subkomise pro skokanské můstky určí jednoho člena komise k inspekci zařízení. Pokud odpovídá normám pro výstavbu můstků, stejně jako speciálním předpisům (viz čl. 412), předseda subkomise vystaví platný certifikát.

414.2.3 Při shodě zřízeného profilu můstku s FIS normami pro stavbu můstku vystaví předseda subkomise pro skokanské můstky ze svojí kompetence certifikát můstku. Při odchylkách musí předseda rozhodnout, jestli
- může být uděleno podmínečné schválení s úkoly o nezbytných změnách, které se zrealizují pod dohledem a odpovědností národního lyžařského svazu,
- je nutné přezkoušení inspektorem můstků nebo
- usilovat o udělení výjimky na základě čl. 414.1.3

414.2.4 O homologizaci leteckých můstků po výstavbě, přestavbě nebo korekturách profilu může rozhodnout pouze subkomise pro skokanské můstky na své řádné schůzi na základě k tomu potřebných výkresů a potvrzených měření profilu můstku.

414.2.5 Platnost certifikátů můstku je vázána lhůtou maximálně pěti let. Potom je třeba žádat o prodloužení. Pokud nebyly provedeny žádné změny v profilu, obdrží nový certifikát dosavadní číslo se záznamem "1., 2. nebo x-té prodloužení". Po provedených korekturách profilu dostane nový certifikát také dosavadní číslo se záznamem "1., 2. nebo x-tá korektura". Pro obnovu dodatečného certifikátu můstku s umělou hmotou je nezbytná zpráva předsedou určeného inspektora. Prodloužení certifikátu může vyžadovat dodatečnou montáž, pokud zkušenost ukazuje, že je to nezbytné pro bezpečnost skokanů. Subkomise pro skokanské můstky zveřejňuje každoročně seznam FIS homologizovaných můstků.

414.3 Inspekční zpráva a rozeslání dokumentace
Příkaz k přezkoušení skokanského můstku při výstavbě nebo přestavbě, stejně jako při nezbytných korekturách profilu inspektorem udílí subkomise pro skokanské můstky na příkaz předsedy (viz čl. 414.2.2). Inspekční zprávy jsou napsány v jednom oficiálním jazyku FIS a bezprostředně po kontrole ve dvou exemplářích zaslány předsedovi subkomise pro skokanské můstky. K rozeslání a zaslání potvrzeného profilu (výkres profilu a půdorysu v měřítku 1:500) a certifikátu můstku je zmocněn předseda subkomise pro skokanské můstky.
Rozeslat dokumentaci je nutné na tato místa:
- Majitel můstku
- Národní lyžařský svaz a
- Kartotéka subkomise pro skokanské můstky

414.4 Poplatky a úhrada nákladů
Pro přezkoušení a homologizaci můstků jsou stanoveny následující poplatky:
- Přezkoušení nových nebo přestavbových plánů od začátku stavby: CHF 100.—.
- Schválení profilu můstku a můstku s umělou hmotou při výstavbě nebo přestavbě včetně vystavení certifikátu: CHF 200.-.
- Vystavení certifikátu můstku při prodloužení nebo provedené korektuře profilu: CHF 100.—.
Odpovídající částky se musí zaplatit současně s podáním žádosti na bankovní konto FIS. Veškeré výdaje, které vzniknou při výrobě nových plánů nebo za vyslání inspektora můstků, platí majitel můstku sám. Náhrada výloh za stravování a ubytování inspektora odpovídá tomu TD (viz čl. 405.4).

415 Měřící zařízení

415.1 Délka skoku
Pro výpočet délek skoků měřiči délek jsou na obou stranách doskočiště umístěny značky délek od 0,5 w do 1,05 w. Pro správné umístění značek je třeba dbát následujícího:
Od obou krajních konců hrany stolu můstku se odměří na obou stranách doskočiště napnutým měřicím pásmem vzdálenost 50% vzdálenosti K bodu w (zaokrouhlena na celé metry) a na těchto obou místech vlevo a vpravo se připevní první (nejhořejší) značka. V odstupu vždy jednoho metru (měřeno podle sklonu svahu) se potom umístí další značky. Pro výpočet délek skoků technickým zařízením (technické měření délek) platí dodatečné předpisy, které subkomise schválí vždy zvlášť pro to které zařízení.

415.2 Nájezdová rychlost
Přístroje k měření nájezdové rychlosti se umisťují následovně:
- Měřicí úsek: 8 m
- 2. fotobuňka: 10 m před hranou stolu
- umístění fotobuněk nad sněhovým profilem: 0.2 m.
U můstků s K bodem přes 75m musí být při mezinárodních závodech FIS nájezdová rychlost měřena jak v tréninku, tak v závodě.

415.3 Rychlost a směr větru
Rychlost a směr větru se měří po straně ve výšce letového oblouku, při čemž jsou důležité okamžité, ne průměrné hodnoty. Tyto momentální hodnoty musí ředitelství závodu vhodnou formou pokud možno názorně ohlásit na věž rozhodčích.
Na normálních můstcích jsou instalována dvě měřící místa (10m od hrany stolu a na 70% vzdálenosti bodu K) a na velkých a leteckých můstcích tři měřící místa (hrana stolu, 50% a 100% vzdálenosti bodu K). Mimoto je na obou stranách doskočiště umístěno ještě minimálně 8 větrných korouhviček.

415.4 Spouštění skokanů na startu a kontrola startovních časů

415.4.1 Třífázový modus
Spouštění skokanů na startu a kontrola startovních časů při ZOH, LMS, MSLL, JMS, SP a GP závodech se uskutečňuje s pomocí tříbarevného (červená-žlutá-zelená) semaforu a digitálních hodin, které jsou navzájem propojeny a fungují podle společně nastaveného programu. V „červené fázi“ (příprava ke startu) jdou hodiny z nastavené výchozí hodnoty zpět až na nulu sekund. V po ní následující „žluté fázi“ (zaujímání startovní pozice na startovní lavičce) jdou hodiny kupředu a přepnou semafor nejdříve po deseti sekundách na „zelenou fázi“ (realizace startu). Tak začíná vlastní čas startu. Po pěti sekundách je ukončen, semafor se automaticky přepne na červenou a začíná nový startovní proces pro dalšího skokana. Jak červená, tak žlutá fáze mohou být prodlouženy manuálním zapojením, přičemž se ale žlutá fáze po dosažení stanoveného maximálního času (podle pravidel 45 sekund) automaticky přepne na červenou, a tím startovací proceduru přeruší, takže se musí uskutečnit znovu. Nastavenou výchozí hodnotu pro červenou fázi a nastavený nejdřívější čas přepnutí pro žlutou fázi je třeba skokanovi zřetelně ukázat.

415.4.2 Dvojfázový modus
Spouštění skokanů na startu a kontrola startovních časů při JMS, KOPS a jiných FIS závodech se uskutečňuje pomocí automaticky řízeným semaforem, který na nájezdu ukazuje čas startu následovně: Prvních 5 sekund, kdy svítí trvalé zelené světlo, následuje 10 sekund zeleného přerušovaného světla a po uplynutí celého startovního času 15 sekund trvalého červeného světla.

Zelené přerušované světlo se musí rozsvěcovat v intervalu jedné sekundy, takže vznikne celkem deset světelných impulsů. Průběh startovních časů bůže být ukazován také na automaticky nastavených hodinách. Kontrola startovních časů může být prováděna pouze ředitelem závodu nebo jeho pomocníky.
K zajištění správného průběhu startovní procedury mohou sloužit i další technické pomůcky (např. vyzvání k zaujmutí startovní pozice optickými, nebo akustickými signály), pro které skokanská komise stanovila speciální předpisy.

415.5 Měření délek, úhlů a teplot
Ke kontrolním měřením profilu technickým delegátem stejně jako pro stanovení teplot sněhu a vzduchu musí být na můstku k dispozici následující měřící přístroje:
- 50 metrová měřicí páska
- metr
- vodováha
- váha
- úhloměr a
- teploměr.

416 Zařízení pro informování diváků a zástupců médií

416.1 Informace pro diváky
Vedle akustických informací ampliónem by měli být diváci a závodníci informováni mimo to ještě přes výsledkovou tabuli. Na ní se zobrazují startovní čísla, délky a součty bodů a podle významu závodu také známky od rozhodčích. Zveřejnění pěti známek od rozhodčích se musí v každém případě uskutečnit naráz.

416.2 Pracovní místa pro zástupce médií
Pro zástupce médií jako televize, rádia, tisk a fotoreportáže je třeba zajistit na můstku optimální pracovní podmínky. To se týká jak podmínek rozhledu a technického zařízení jejich pracovních míst, tak také zajištění nerušené práce a stálého přísunu informací o průběhu závodu (startovní listiny, momentální pořadí, eventuální změny). Při závodech skoků na lyžích je zakázáno fotografovat s použitím blesku, protože tím mohou být skokani v pohybu oslněni a poškozeni.

417 Příprava sněhu
Před každým tréninkem a závodem musí být skokanský můstek bezchybně připraven podle požadavků FIS od nájezdu až po výjezd.

417.1 Požadavky na nájezdovou stopu a stůl můstku
Povrch sněhové vrstvy musí být naprosto rovný a souhlasit přesně s vyznačením sněhového profilu. Toto vyznačení musí dovolovat minimální výšku sněhu 20 cm. Kompresí sněhu je nutno vytvořit náležitou pevnost sněhového podkladu
Nájezdová stoupa se zhotoví podle následujících profilů hmoty:
- Odstup obou středových os nájezdových stop: 30 až 33 cm
- Šířka stopy: 13.0 až 13.5 cm
- Hloubka stopy: 2 cm.
Nájezdová stopa a stůl můstku musí být připraveny tak, aby všichni účastníci závodu měli od začátku do konce závodu pokud možno stejné kluzné podmínky. Pokud se během závodu musí stopa kvůli sněžení nebo jejímu porušení znovu připravovat, musí být před pokračováním závodu provedeno dostatečné množství zkušebních skoků. Po výsledku z těchto zkušebních skoků rozhoduje jury o pokračování závodu.
Pokud se během závodu musí změnit délka, nebo sklon nájezdu, musí se kolo anulovat a začít znovu. Po jednom tréninkovém nebo závodním dni rozhoduje jury, jestli nájezdová stopa může zůstat, nebo zda musí být nájezd připraven znovu. Při vyjetí stopy až do hloubky 3 cm a více musí být stopa znovu připravena. Ve výjimečných případech je jury oprávněna rozhodnout o použití umělé nájezdové stopy.

417.2 Požadavky na doskočiště a výjezd
Sněhová pokrývka musí mít po stlačení sněhu nezbytnou pevnost a tvrdost a tloušťku minimálně 30 cm, u můstků s umělou hmotou minimálně 35 cm. K přípravě můstku, na kterém se konají závody ZOH, LMS, MSLL, JMS a SP musí být k dispozici stroje na stlačování, zdrsňování a odklízení sněhu. V případě příliš měkkého sněhu mohou být nasazeny chemické prostředky pro zpevnění sněhového pokryvu. Povrch sněhové pokrývky musí být naprosto rovný a má velmi přesně souhlasit se značením sněhového profilu. To platí zvláště pro oblast od začátku značení délek k U (konec přechodového oblouku).

417.3 Označení doskočiště
Distance jury (JD) je na doskočišti označena příčnou linií z chvojí jehličnanů nebo něčím podobným. Tato linie by měla ještě k tomu být na obou stranách na konci v délce dvou metrů nabarvena. Doporučuje se mimo to na obou stranách doskočiště různobarevnými pásy vyznačit následující:
- od konstrukčního bodu (K) k distanci jury (JD) vždy červený pás;
- od K bodu ve směru k P bodu nahoru vždy modrým pásem stejnou délku jako je označena od K bodu k jury distanci, stejně jako
- od hranice pádu ve směru jury distance (JD) nahoru stejně dlouhý zelený pás.

Pro orientaci měřičů délek, rozhodčích skoku a diváků o dosažených délkách skoků, stejně jako k video proměření délek jsou v prostoru doskočiště od 10m před P bodem až k jury distanci taktéž nataženy přes celou šířku doskočiště příčné linie pro takové délky skoků, které jsou násobky 5 m (např. 60 m, 65 m, 70 m, 75 m, 80 m).

417.4 Hranice pádu
Hranice pádu je pro příslušný můstek stanovena jury a vyznačena příčnou linií (linie z chvojí jehličnanů, nebo něčím podobným). Zpravidla se má hranice pádu nacházet přibližně na konci přechodového oblouku r2.

Lenka




Komentáře ke zprávě: