Na úvod bych chtěl zdůraznit, že tento článek bude obsahovat kromě faktů spíše mé domněnky, subjektivní názory a vlastní pohledy na věc. Nicméně si myslím, že se spoustou z vás se s těmito názory shodnu.

Česká reprezentace má za sebou děsivé období. Tím myslím právě skončenou olympijskou sezonu, v níž se nikdo neprobil v individuálních kláních ani jednou do TOP 10. V níž jsme v týmových závodech dokázali postoupit do druhého kola jen jednou z pěti pokusů, když za námi v Zakopanem zaostali Rusové a Kazaši. Pojďme si porovnat poslední měsíce s nejhoršími lety v historii a zamyslet se nad problémy, které za trápením mohou stát.

Letošní skokanská sezóna byla zakončena tradičním individuálním kláním v Planici, do kterého nastoupilo 31 nejlepších skokanů Světového poháru. Nad můstkem Letalnica se dnes stáhly mraky a závodníci především ve druhém kole skákali bez větší podpory větru. I přesto jsme ale mohli být svědky několika velmi dlouhých letů v podání Kamila Stocha, Stefana Krafta nebo Daniela Andrého Tandeho.

Slovinští diváci dnes v Planici očekávali souboj svých miláčků s norskými letci. Tato vidina se však rozplynula již ve druhé polovině první série a nakonec to byl opět suverénní norský výkon. Na rekordní zápis z Vikersundu sice dnešní norská převaha nestačila, náskok bezmála 140 bodů je však stále impozantní. Mezi desítkou startujících družstev se bohužel česká vlaječka neobjevila.

Určitě jeden z nejatraktivnějších a nejkrásnějších letošních skokanských klání byl k vidění dnes pod můstkem Letalnica. Útok na světový rekord jsme sice na rozdíl od včerejška neviděli, nicméně o krásné dlouhé lety a napínavý průběh bylo vskutku postaráno. Bohužel druhé kolo se muselo obejít bez Čestmíra Kožíška, kterému se jeho závěrečný pokus letošní sezóny moc nevydařil. Již jubilejní 30. výhru v závodech Světového poháru si na své konto připsal král letošní sezóny Kamil Stoch.